Split

Bylo to v roce 295, kdy římský císař  Gaius Valerius Aurelius Diocletianus začal stavět palác v zátoce plné keřů vítečníků na dalmátském pobřeží, kde se narodil. Po abdikaci  v roce 305, vladař v důchodu, opustil Nikomedii a nastěhoval se do paláce s přáním, že zde zůstane do konce svého života. Budova lichoběžníkového tvaru se rozprostírá na 28 900 metrech čtverečních.

Po Diokleciánově smrti palác zůstal majetkem císařství, ale jeho přestavba na město začala v sedmém století, kdy se obyvatelé nedaleké Salone (Solinj) kvůli nájezdům Avarů a Slovanů, do něho ukryli. V 10. a 11. století ve Splitu vládli chorvatští králové. Na začátku 12. století, jakož i v dalších dalmátských městech, u moci byli chorvatsko – maďarští králové a od začátku 15. do poloviny 18. století je vystřídala benátská administrativa.

V 18. století, po krátkodobém francouzském panování, Split spadá pod Rakousko – uherskou monarchii. Po I. svět. válce úloha Splitu jakožto kulturního, administrativního a ekonomického centra je stále větší, což se projevilo i na nárustu počtu obyvatel. Druhá světová válka přinesla utrpení a bombardování. Období míru, které následovalo, mělo vliv na velmi dynamický rozvoj města.

Domovinská válka nepřinesla městu přímé ztráty, ale tím že zde bylo hodně utečenců, město ekonomicky stagnovalo. Otevírajíce brány během své tisícileté kultury, dnešní Split otevírá dveře Chorvatska.

Split je město se zpomaleným rytmem života, na který si rychle zvyknete. Pocit že je zde svátek každým dnem, náměstí, restaurace a kavárny plné lidí a neodmyslitelná promenáda „riva“, na které v létě vévodí mírný osvěžující vítr mistrál a v zimě jako zimní kabát mediteránní slunce a palác Vás chrání před chladem. Vše se to dá vyjádřit jedním slovem – cítíš. To je to „dejavu“, které se může prožít pouze ve městech, kde se století střetávají v rozpoznávajících detailech. Město Split se nachází v centrální části východního pobřeží Jadranského moře mezi řekami Žrnovnice na východě a Jadra na západě.

Split nabízí chládek v Marjanském lese v západní části poloostrova, patnácti kilometrovou procházku podél moře a dalmátskou píseň na kamenných ulicích starého města. Split je znám podle klimatických výhod, neboť se nachází na jedné z nejslunnějších částí středního Mediteránu s velmi velkým počtem slunečních hodin v roce – více než 2700.


Zadar

Řadu století byl hlavním městem Dalmácie, dnes je regionálním střediskem, město bohaté na celou řadu památek světového významu a jsou k vidění i dnes na každém kroku.

Římské fórum z 1. stol., kostel sv. Donáta z 9. století – nejznámější středověká bazilika, ochránná známka města, obnoveného románského kostela sv. Krševana z 12. stol. a zvoník sv. Marie z roku 1105, katedrála sv. Anastásie z 13. stol., Národní náměstí s Městskou lodžií a Strážnicí ze 16. stol., poté mohutné hradby s reprezentační Přístavní a Pevninskou bránou ze 16. stol., Náměstí tři studní a Náměstí pěti studní, dále početné paláce, vily a další pamětihodnosti.

Na základě třítisícileté historické tradice zadarský region se dnes rozkládá na 14% chorvatského území, na přibližně 12% teritoriálního moře s povrchem ostrovů cca 580 km čtverečních, s celkovým počtem ostrovů, kolik je dní v roce. Dokonce podél 1200 km nejčlenitějšího pobřeží na Mediteránu se zvedají od těch největších čtyři řady ostrovů: Pag, Dugi otok, Ugljan, Pašman k menším: Silba, Molat, Olib, Premuda, Iž, Vrgada, Sestrunj. To že je atraktivní, může poděkovat své přírodní poloze, je v samém centru Jadranského pobřeží se čtyřmi národními parky v okolí. Plitvická jezera, hornatý park Paklenica, jedinečné vodopády na řece Krka a řada překrásných ostrovů s názvem Kornati.

O nic méně nejsou přitažlivější přírodní parky: Telašćica, kaňón krasové řeky Zrmanja, poté největší přírodní jezero v Chorvatsku – Vransko jezero poblíž Biogradu. Příjezd do střediska zadarské riviéry je možný ze všech směrů a  všemi dopravními prostředky

Město Zadar není známo jen podle kulturně – historických památek, ale také podle stále bohaté tržnice a rybárny na poloostrově ( stará část města ). Z bohatého zázemí „Rovných kotarů“, úrodné země kolem Vranského jezera i ostrovů Ugljan a Pašman každodenně se zásobuje zadarská tržnice čerstvou zeleninou a ovocem. Na základě bohaté nabídky patří k největším v Chorvatsku. Na tržnici se chodí nejen kvůli nákupům neodkladných potravin, ale také kvůli pravé vřavě, bohatství barev a dohadování se s místními prodavačkami. V bezprostřední blízkosti „zelené tržnice“ se nachází rybárna s výrazně bohatou nabídkou ryb, měkkýšů, škeblí a slanečků „na kusy“.

Rybárna se nachází poblíž zadarské „rivy“, kde se každé ráno mačkají rybářské lodě všech velikostí s čerstvým úlovkem. Rybářská tradice v těchto krajích je dlouholetá. ( V roce 1995 jsme si připomněli 1 000 let  od první psané zmínky o chorvatském rybářství, Sali/Dugi otok ). Na ostrově Ugljan pak naleznete nejznámější rybářskou osadu na Jadranu – Kali. Tak jak na tržnici i zde se musíte dohadovat s prodavači. Jestli zrovna nemáte na rybu chuť, tak vychutnejte mořské vůně a dohadování rybářů v lokálních dialektech

Palác Grisogono

Nachází se na rohu ulic dona Ivo Prodany a Ilije Smiljaniće. Původně se skládal ze dvou románských domů spojených jednoposchoďovým křídlem, ve druhé polovině 15. stol. se  stavělo druhé poschodí s goticko – renesančními prvky. Nádvoří s podloubím bylo dostavěno v 16. stol. a vyzdobeno gotickými elementy. Dnes zde sídlí zadarské pověřenectvo Státní památkové péče.


Kostel sv. Donáta

Monumentální předrománská stavba, kterou nechal postavit biskup Donát v 9. stol. a od 15. století se po něm jmenuje. Na stavbu byly použity mnohé kusy zřícenin římských budov a proto se v základech nacházejí části sloupů, věnců a architrů římského chrámu. Kostel popisuje a vzpomíná na něho v 10. stol. byzantský císař Konstantin Porfirogenet. Kostel je delší dobu mimo sakrální funkci. Splňuje mimořádné akustické charakteristiky a již 30 let se zde konají hudební pořady známého mezinárodního festivalu středověké a renesanční hudby „Hudební večery u sv. Donáta“.


Kapitánská vež

Nachází se v blízkosti kapitánovy rezidence a představuje mimořádný příklad středověkého fortifikačního stavitelství. V době Benátčanů ve městě společně vládli městský kníže a městský kapitán. Zadar byl jediné dalmátské město, které mělo dvě osoby u moci. Pro potřeby nastěhování svých správců, Benátčané zhotovili paláce, které se dochovaly dodnes a jsou obnoveny ve tvaru pětiúhlé věže.


Šibenik

Město Šibenik od svého nejranějšího vzniku uctívá sv. Michovila, proto i nejstarší sakrální objekt je vybudován v jádře města, ve tvrzi věnované právě tomuto nebeskému světci. Věříce na pomoc, sílu i ochranu tohoto svatého archanděla, Šibenčané jeho postavu, která symbolizuje vítězství a statečnost, přenesli na svůj erb a pečeť. Tímto chtěli upozornit na bojovný duch a moc městské radnice, která podle příkladu svého patrona hájí svá práva a vždy se snaží vyhrát.

I na území celého Šibenského biskupství se během století oslavoval a uctíval sv. Michovil. Na jeho počest byly postaveny kostely v Murteru, Raslině, Kijevu, Mitlu, Vršinách u Dubravy, Pokrovniku, Oklaji a Lišanech. Sv. Michovil je nejpopulárnější nebeský archanděl. Jeho jméno v hebrejštině znamená „ Kdo je jako Bůh“. Západní církev ho uctívá od 6. stol., od doby jeho ukázání na Monte Garganu v Apulii. Jeho svátek spadá na 8. května a 29. září, Šibenik ho oslavuje 29. září., kdy se připomíná Den města.